Staré penzijní produkty, zejména ty uzavřené kolem roku 2013 a dříve, často lákají na stabilitu a zvyklosti. Problém je, že jejich nastavení dnes může být nevýhodné. Vysoké poplatky, nízká flexibilita, zastaralé investiční strategie a omezené možnosti úprav znamenají, že peníze, které jste tehdy spořili, dnes nemusí pracovat pro vás optimálně.
Mnoho lidí nechce starou smlouvu měnit, protože „už tam jsou peníze“. Takový přístup však dlouhodobě znamená, že klient platí za služby, které by dnes mohl mít levněji a efektivněji, a zároveň omezuje potenciální výnosy.
Rok 2013 znamenal jiné podmínky na trhu i v rámci regulace. Porovnejme několik klíčových rozdílů:
| Oblast | Staré smlouvy 2013 | Moderní penzijní produkty |
|---|---|---|
| Poplatky za vstup | často vysoké, až 5 % | minimální, někdy žádné |
| Správa fondu | vysoké roční poplatky (1–2,5 %) | transparentní, často <1 % |
| Flexibilita | omezené možnosti změn investiční strategie | snadná změna fondů i parametrů |
| Daňové zvýhodnění | stejné, ale bez možnosti optimalizace | nové limity a možnosti odečtu |
| Předčasný výběr | sankce, ztráta státních příspěvků | jasná pravidla, nižší penalizace |
Jak je vidět, stará smlouva dnes často „žere“ významnou část výnosu jen poplatky a omezeními, zatímco moderní produkty umožňují více flexibility a lepší kombinaci s dalšími investicemi či produkty.
Praktický příklad:
Klient měl uzavřené penzijní připojištění 2013, investoval 1 000 Kč měsíčně. Roční poplatky a fixní náklady činily 2 %, fondy byly konzervativní. Po deseti letech se částka, která mohla být 180 000 Kč, díky poplatkům a nízkému zhodnocení dostala jen na 160 000 Kč.
Převodem do moderního produktu, s optimalizovanou strategií a nižšími poplatky, by se hodnota fondů mohla zvýšit na 190–200 000 Kč. Rozdíl není dramatický každý měsíc, ale za deset až patnáct let je to tisíce korun, které mohly pracovat pro klienta místo toho, aby je „sežraly“ staré podmínky.
Hlavní důvody k překlápění starého produktu do moderního jsou:
Samotný převod není složitý, ale je potřeba ho řešit s ohledem na podmínky smlouvy a státní příspěvky, aby klient nepřišel o výhody, na které má nárok.
Staré smlouvy nikdy nepřevádím automaticky. Nejprve analyzuji, jak produkt pracuje dnes – zhodnocení, poplatky, fondy a možnosti úprav. Poté zvažuji alternativy a spojuji je s celkovou finanční strategií klienta. Cílem není jen produkt měnit, ale vytvořit lepší dlouhodobý výsledek a vyšší kontrolu nad penězi.
Důležité je, že převod se neřeší izolovaně. Je součástí celého plánu, který zahrnuje rezervu, investice, pojištění a cíle do budoucna. Takto dokáže stará smlouva přestat být překážkou a stát se součástí efektivní strategie.
Každá stará smlouva je jiná a má své dopady na váš finanční plán. Na konzultaci se podíváme, jestli vám převod přinese reálný užitek, jak ho provést bez ztráty státních výhod a jak současný produkt nejlépe zapadá do vašeho dlouhodobého plánu.
