Otázka „kdy začít spořit na důchod“ má oficiální odpověď a reálnou odpověď. Oficiální je „co nejdřív“. Reálná je „jakmile máte splněné dvě věci: pohotovostní rezervu a stabilizované cashflow“. A mezi těmi dvěma je propast, kterou většina článků na téma důchodu neřeší.
V minulém článku jsem psal o složeném úročení a proč rozhoduje čas víc než výše vkladu. Teď se chci zaměřit prakticky: kolik konkrétně odkládat v různém věku, aby to na důchod stačilo, kde jsou realistické cíle a proč státní důchod pro dnešní pracující nebude to, s čím mají zkušenost jejich rodiče.
Krátký kontext, který dává smyslu následujícím číslům rámec. Průměrný český důchod v roce 2026 je zhruba 22 500 Kč měsíčně. Průměrná mzda je něco přes 48 000 Kč. Poměr důchodu k průměrné mzdě je tedy kolem 47 %.
Prognózy pro rok 2050 (kdy do důchodu půjde dnešní čtyřicátník) říkají, že tento poměr klesne na 35-40 %. Důvod je matematický: méně pracujících, víc důchodců, veřejné finance pod tlakem. Dnešní čtyřicátník tedy může v důchodu očekávat státní penzi kolem 15-18 tisíc v dnešní kupní síle, i když bude mít průměrnou mzdu.
Otázka není, jestli si spořit na důchod. Otázka je kolik a od kdy, aby to znamenalo rozdíl.
Než se dostaneme k tomu, kolik odkládat, potřebujete cíl. Co znamená „mít dost na důchod“?
Rozumný standard, ze kterého vycházím u klientů: v důchodu chci mít měsíční čistý příjem odpovídající 70-80 % dnešního příjmu. Ne 100 %, protože v důchodu odpadá řada výdajů (hypotéka snad splacená, děti odešly, nižší náklady na dopravu). Ne 50 %, protože stárnutí naopak zvyšuje výdaje na zdravotní péči a služby.
Konkrétní příklad. Máte dnes čistý příjem 55 000 Kč měsíčně. Cílový důchodový příjem je 40 000 Kč. Ze státní penze očekáváte 18 000 Kč. Chybí vám tedy 22 000 Kč měsíčně, které musí přijít odjinud.
Aby vám portfolio generovalo 22 000 Kč měsíčně po dobu 25-30 let důchodu, potřebujete v okamžiku odchodu do důchodu mít zhruba 6-7 milionů korun v dnešní kupní síle. Tohle je konkrétní cíl, se kterým se dá pracovat.
Předpoklad: cíl 6 milionů v okamžiku 65 let, výnos 6 % ročně po odečtení inflace, pravidelné měsíční vklady. Kolik musíte odkládat podle věku, kdy začínáte?
| Věk startu | Roky do 65 | Měsíční vklad | Celkově vloženo |
|---|---|---|---|
| 25 let | 40 let | 3 100 Kč | 1 488 000 Kč |
| 30 let | 35 let | 4 300 Kč | 1 806 000 Kč |
| 35 let | 30 let | 6 100 Kč | 2 196 000 Kč |
| 40 let | 25 let | 8 900 Kč | 2 670 000 Kč |
| 45 let | 20 let | 13 800 Kč | 3 312 000 Kč |
| 50 let | 15 let | 22 900 Kč | 4 122 000 Kč |
| 55 let | 10 let | 40 300 Kč | 4 836 000 Kč |
Podívejte se, jak dramaticky roste požadovaná měsíční částka s pozdním startem. Ve 25 stačí 3 100 Kč měsíčně (jedno lepší předplatné). V 50 už musíte odkládat skoro 23 000 Kč měsíčně, což je částka, kterou zvládne málokdo bez zásadní úpravy životního stylu.
Tohle je matematika složeného úročení v přímém přenosu. Deset let odkladu na začátku znamená víc než ztrojnásobení potřebné měsíční částky později.
Pojďme na konkrétní typové profily.
25-30 let, začátek kariéry. Ideální moment. Cíl: 3 000-5 000 Kč měsíčně do dlouhodobých investic (akciové ETF, doplňkové penzijní spoření se státním příspěvkem). Pokud jste zaměstnanec, využijte doplňkové penzijní spoření kvůli státnímu příspěvku 340 Kč měsíčně při vkladu 1 700 Kč, což je efektivně 20% roční výnos jen z příspěvku. Zbytek do akciového ETF s dlouhým horizontem.
30-40 let, budování majetku a rodina. Fáze, kdy typicky přijde hypotéka, děti, tlak na cashflow. Realistický cíl: 5 000-8 000 Kč měsíčně, ale s vědomím, že v období rodičovské a malých dětí je normální snížit vklady. Klíčové je nezastavit úplně. I 2 000 Kč měsíčně po dobu tří let na rodičovské je lepší než 0 Kč, i když se cítíte, že „to skoro nic není“.
40-50 let, vrchol příjmu. Pokud jste do 40 nezačali seriózně, tady je poslední chance mít smysluplný důchod čistě z vlastního odkládání. Cíl: 8 000-15 000 Kč měsíčně minimálně, ideálně agresivněji. Kdo v této fázi vydělává 60-80 tisíc čistého a odkládá 5 000 Kč, sam sobě sázi na hodně nižší standard v důchodu, než na jaký je zvyklý.
50-60 let, poslední úsek. Realisticky už jen 10-15 let na budování, což je pro klasické spoření krátký horizont. Musíte kombinovat vysoké měsíční vklady s dalšími strategiemi: doplacení hypotéky, nemovitost k pronájmu, případně změna očekávaného životního standardu v důchodu. Nedělejte si iluzi, že 20 000 Kč měsíčně od 50 vytvoří stejný důchod jako 3 000 Kč od 25.
Rychle projdu nástroje, protože bez toho ta čísla výše nedávají praktický smysl.
Doplňkové penzijní spoření (DPS). Jediný důchodový nástroj se státní podporou. Při vkladu 1 700 Kč měsíčně dostáváte státní příspěvek 340 Kč, což je 20 % k dobru okamžitě. K tomu daňová úleva až do 60 000 Kč ročního vkladu (můžete si dát dolů z daňového základu). Nevýhoda: peníze jsou vázané do 60 let (od roku 2024 se posunula hranice, u nových smluv je to 60 let a 10 let trvání smlouvy). Ideální jako doplněk, ne jako hlavní nástroj.
Akciové ETF na osobním brokerském účtu. Hlavní nástroj pro dlouhodobé budování majetku. Globální akciové ETF (typu MSCI World, S&P 500) s pravidelným měsíčním vkladem. Výhoda: flexibilita, žádné vázání peněz, nízké náklady. Nevýhoda: žádná státní podpora, výsledek plně závislý na trhu.
Kombinace obou. V praxi u klientů typicky nastavuju kombinaci. 1 700 Kč do DPS (kvůli státnímu příspěvku), zbytek do ETF. U vyšších příjmů může jít až 60 000 Kč ročně do DPS pro maximální daňový odpočet, ale to je optimalizace, která má smysl jen pokud vám na daních opravdu záleží a máte volné cashflow.
Nezmiňuju investiční životní pojištění, protože pro spoření na důchod je to špatný nástroj. Vysoké poplatky, které dlouhodobě požírají výnos, kombinují spoření s pojištěním do produktu, který dělá obojí špatně.
Většina lidí přemýšlí o důchodu jako „kolik chci mít našetřeno“. Realita je jiná. V důchodu nepotřebujete jednorázově milionovou částku. Potřebujete pravidelný měsíční příjem po dobu 20-30 let.
Tenhle rozdíl mění strategii. Portfolio v důchodu nemá být ležet v hotovosti. Musí dál pracovat, aby generovalo výnos, ze kterého žijete. Klasická poučka je pravidlo 4 %: pokud každý rok vybíráte 4 % z portfolia, s vysokou pravděpodobností vám peníze vydrží 25-30 let, i když se trh během té doby propadne.
Praktická konsekvence: cíl 6 milionů v důchodu neznamená „vybrat 6 milionů a žít z nich“. Znamená „mít portfolio 6 milionů, které generuje 240 tisíc ročně (20 000 měsíčně) při zachování jistiny“. Portfolio dál investujete, ale konzervativněji (typicky 40-50 % akcií, zbytek dluhopisy a hotovost).
Tohle je taky důvod, proč není nikdy pozdě začít. I v 55 nebo 60 letech peníze, které dnes investujete, budou v důchodu pracovat dalších 25 let. Nezůstávají ležet, žijí dál. Kdo v 55 začne odkládat 15 000 Kč měsíčně a v 65 skončí s 2,5 miliony korun, dostává z toho portfolia měsíční příjem přes 8 000 Kč v důchodu, přičemž jistina zůstává.
Kdy začít spořit na důchod je matematická otázka s dramaticky odlišnou odpovědí podle věku. V 25 stačí předplatné, ve 45 už významný podíl příjmu, v 55 jde spíš o zmírnění dopadu než o plnohodnotné řešení. Konkrétní cíl a nástroje se ale dají spočítat pro každou situaci. Pokud si nejste jistí, jak jste na tom a co realisticky nastavit, dává smysl to projít společně.
