Klienti se mě pravidelně ptají: „Honzo, mám investovat do dluhopisů, nebo do ETF?“ A skoro pokaždé začínám odpovědí, která je nepotěší: tahle otázka je položená špatně.
Není to volba A nebo B. Dluhopisy a akciová ETF jsou dvě různé třídy aktiv s odlišnou rolí v portfoliu. Otázka není, co si vybrat. Otázka je, v jakém poměru je zkombinovat, a ten poměr se v průběhu života mění.
Rychlé ujasnění, protože v praxi vídám dost zmatení.
Akciová ETF typu MSCI World nebo S&P 500 kopírují burzovní index a drží stovky až tisíce akcií. Role: dlouhodobý růst, historicky 6-8 % reálného výnosu ročně, za cenu výrazných výkyvů.
Dluhopisy (nejčastěji přes dluhopisové fondy nebo ETF) znamenají půjčku státu nebo firmě za úrok. Role: stabilita, nižší volatilita, předvídatelnější výnos.
Správná otázka tedy zní: „akcie vs. dluhopisy“, přičemž obojí se dnes běžně drží přes ETF kvůli nízkým nákladům.
Jaký konkrétní fond si vyberete, je druhořadé. Rozhodnutí, které dělá většinu vašeho dlouhodobého výsledku, je poměr akcií a dluhopisů.
| Složení portfolia | Průměrný roční výnos | Nejhorší historický propad |
|---|---|---|
| 100 % dluhopisy | 3-4 % | -15 % (2022) |
| 50/50 | 5-6 % | -25 % |
| 70 % akcie / 30 % dluhopisy | 6-7 % | -35 % |
| 100 % akcie | 7-9 % | -50 % (2008) |
Čísla jsou orientační a dlouhodobá. Logika je ale jasná: vyšší výnos za cenu vyšší volatility.
Klasické pravidlo říká: od 100 odečtěte věk, a to je procento akcií. Ve třiceti 70 %, v šedesáti 40 %.
Problém: tohle pochází z doby, kdy se v 65 chodilo do důchodu a prožilo se 10 let dožití. V roce 2026 má 60letý Čech v průměru před sebou 22-25 let a úspory mu mají pracovat podstatně déle.
Klíčová otázka není „kolik vám je“, ale „kdy budete peníze potřebovat“.
Třicetiletý člověk spořící na důchod za 35 let má jiný horizont než třicetiletý, který za tři roky kupuje byt. První může mít 90 % akcií. Druhý by v akciích neměl mít skoro nic, protože v okamžiku potřeby může prodávat v propadu 30 %.
| Horizont | Rozumný podíl akcií |
|---|---|
| Do 3 let | 0 % (spořicí účet) |
| 3-5 let | 20-30 % |
| 5-10 let | 40-60 % |
| 10-20 let | 60-80 % |
| Nad 20 let | 80-100 % |
Na papíře všichni říkají, že zvládnou propad 30 %. V realitě, když portfolio spadne z milionu na 700 tisíc a noviny píší o krizi, panikaří i lidé, kteří byli v klidu.
Nejhorší chyba v investování není špatný výběr fondu. Je to panický prodej v propadu. Kdo ve třiceti nastavil 80 % akcií a v první krizi všechno prodal v mínusu, dopadl hůř než ten, kdo měl 50 % a vydržel.
Poctivá odpověď na otázku „co byste dělali, kdyby účet klesl o 30 %“ vám řekne víc než jakákoli tabulka. Raději mějte 60 % akcií a zůstaňte v trhu, než 90 % a v propadu utečete.
Tohle se opomíjí. Akciová složka si může dovolit být větší, když máte stabilní příjem a rezervu.
Zaměstnanec s jistým platem a dvouletou rezervou si může dovolit agresivnější portfolio než OSVČ s kolísavým příjmem a měsíční rezervou. V krizi OSVČ může přijít o klienty zrovna ve chvíli, kdy portfolio ztratilo 40 %, a musí prodávat ve ztrátě, aby zaplatil nájem.
Pokud máte portfolio nastavené podle intuice nebo starých pravidel, tři otázky.
Odpovídá poměr akcie/dluhopisy vašemu reálnému horizontu a situaci, nebo jen věku z nějaké tabulky?
Máte oddělené peníze na krátkodobé cíle (bydlení, rezerva) od dlouhodobých investic? Pokud jsou v jednom portfoliu, máte pravděpodobně špatný poměr pro obojí.
Kdy jste naposledy kontrolovali, že rozložení odpovídá realitě? Za pět let růstu jedné složky se poměry výrazně posunou a portfolio dnes vypadá jinak, než si pamatujete.
Nastavení správného poměru je individuální. Nejde o výběr konkrétního ETF, jde o strukturu portfolia. Pokud chcete projít, jak máte poskládáno a jestli sedí vaší situaci, dává smysl to probrat v detailu.
